Příběh začíná ve čtvrtek 20. 7. 2017 o půl páté ze mě začíná "cosi" téct. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že je to plodovka. U předchozich porodů byla píchnutá až v porodnici. V pět jsem vzbudila přítele s tím, že má vstávat, že jedeme do porodnice. Moje mamka zůstavala doma s holkama, tak jsem psali i tchýni, jestli nás odveze do porodnice. V tu dobu jsme se rozhodovali kam a díky stavu dálnice ve směru na Brno vyhrál Vyškov. O půl šesté přijela tchýně a chvilku na to začaly pomaličku přicházet kontrakce. Zatím slabé. Ve Vyškově mě připojili na monitor, kopečky se tvořily. Asi v sedm hodin dorazil doktor, zkontroloval utz malýho, váhu odhadoval asi na 2.920 g, a to je ve 38+0 krásné. O čtvrt na osm nás poslali na porodní box. Na boxu už s dopplerem nikdo "neobtěžoval". Jednou se došel mladičkej doktor podívat, jak to vypadá. To už jsem mu říkala, že bych se moc daleko nerozcházela. Šla jsem do sprchy, vrátila jsem se a rovnou jsem řekla příteli, ať zavolá doktora. On na to, že proč, že tu teď byl, teď už vážným tónem jsem zopakovala, ať ho zavolá. Doktor vyplašeně došel, "zkontroloval" situaci a najednou fofry. RODÍME!!! Na pět zatlačení tu byl. Náš malý princ. S váhou 3.000 g a 48 cm "velký". Asi po hodince a půl si pro malého došla dětská doktorka/sestra, netuším, zpětně mám dojem, že se nepředstavila :-/ . Za chilku přijela pro mě sanitářka ze šestinedělí. Dovezli malého. Po noci, kdy nás budila holčička ležící s námi na pokoji, jsme se s přítelem dohodli, že půjdeme domů už dnes. Žádný z doktorů s tím neměl problém, sestřička byla trošku nepříjemná. Po 12. hodině opouštíme dveře vyškovské nemocnice.
Žádné komentáře:
Okomentovat