úterý 10. října 2017

Příběh Eleny

Rodila jsem v březnu 2017 své první miminko. Rozhodla jsem se rodit v Rakovníku pouze ve společnosti svého muže a PA. Příprava na porod u mě proběhla velice důkladně a manžela jsem připravila tak, že jsem nás přihlásila na kurz Ivany Königsmarkové.
Ambulantní porod tak nějak sám vyplynul z mojí povahy a z potřeby soukromí a domácího komfortu. Tím, že jsem ambu porod plánovala, byla jsem i dobře obeznámená s podmínkami, které si porodnice klade. Mají tam odchod po 12 hodinách a chtějí papír o převzetí novorozence do péče od budoucí(ho) pediatry/pediatra. S papírem jsem osobně neměla problém. Dětská lékařka, se kterou jsem byl domluvená, bez problémů podepsala. Čas odchodu z porodnice jsem se rozhodla řešit až po porodu (pokud bych porodila ráno, nezůstala bych 12 hodin).

Samotný porod proběhl dobře, moje porodní přání bylo dodrženo. Až na občasné courání jiné PA (doplňovala jakési vybavení na sále, mě si nevšímala, já jí bohužel vnímala velice), jsem byla celou dobu sama pouze s mužem a občas se stavila naše PA. Na závěr porodu byli přítomni i gynekolog, dětská lékařka a ještě nějaký personál. Všichni doběhli ale až ve chvíli, kdy jsem už svou dceru měla u sebe na hrudi. Přítomnost ostatního "porodního" personálu na závěr porodu má porodnice Rakovník také ve svých podmínkách. Tady jsme se s PA domluvili, že to uděláme stylem vlk se nažral a koza zůstala celá, prostě byli zavoláni až na poslední chvíli, v mém případě, až když byla venku hlavička.

Bezprostředně po porodu mi moje PA podala dcerku a nechala dotepat pupečník. Gynekolog chtěl stříhat pupeční šňůru hned, ale spíš si myslím, že už tak nějak ze zvyku (bývalý zaměstnanec Bulovky) a nijak dotepání nebránil, když ho PA upozornila. Dětská lékařka ihned začala informovat o vykapání očí a podání vitaminu K (oboje jsem v porodním přání odmítla). Vzala jsem informace na vědomí a znovu odmítla. Lékařka nenaléhala. Dceru potom zvážili, měřit jsme nechtěli. Proběhl bonding na sále a poté "ubytování" na šestinedělí. Vzhledem k tomu, že už bylo 7 hodin odpoledne, rozhodla jsem se přespat v porodnici. Cítila jsem se na to a už jsem chtěla mít po porodu chvíli klidu a neřešit další papíry a přesuny a jiné logistické věci. Dceru jsem měla u sebe na pokoji v mojí posteli. Dětská sestra mě poučila o použití dětské postýlky s monitorem dechu. Ačkoliv nijak neapelovala na její používání, měla jsem z ní pocit, že nese dost nelibě to, že mám miminko v posteli.

Noc proběhla v klidu, druhý den ráno vše směřovalo k našemu odchodu. Personál nemocnice věděl o mém přání ambulantního porodu. Všichni, s kým jsem ten den mluvila, sami aktivně připravovali papíry a chodili mě informovat o tom, jak propouštění probíhá, přičemž se omlouvali za zdržování (kvůli vizitám). Před nikým jsem nemusela svůj požadavek obhajovat, všichni byli milí a ochotní. O případných komplikacích mě poučili, ale nikdo nestrašil. Štítky ke screeningu mi nenabídli, předpokládám, že věděli, že odběr provede moje PA.

Co se týče toho jak proběhl samotný porod a následné propuštění, byla jsem spokojená. Nicméně podle mě velkou roli hrálo to, že mne doprovázela nemocniční PA (externí). Tipuju si, že tak 80% požadavků za mě vykomunikovala ona a mám tím na mysli i to, že kolem sebe šířila pohodu a dobrou náladu. Současně s mým porodem probíhal ještě jeden a tam bohužel nebyla valná většina z porodního přání dodržena. Rakovník má určitě dobře našlápnuto, ale ani tak bych tam bez podpory PA rodit nechtěla. Ještě pořád je tam personál, který používá nevhodné postupy a i tam je to pořád o tom, na koho narazíte. Nicméně přirozený ambulantní porod je v Rakovníku možný.

Žádné komentáře:

Okomentovat